|
VSTUP ZDARMA na všechny turnajové dny! |
||
    |
||
|
Jsme na Facebooku!    | ||
Šampion z davu
Mezi všemi vítězi, kteří vzešli z turnajů European Tour v Česku, je ten poslední zdejším srdcím nejblíž. I proto byl potlesk pro Petera Mitchella, šampiona seniorského Casa Serena Open, tak spontánní a dlouhý. Navíc měla evropská tour poprvé i českého spoluvítěze, díky caddiemu z Plzně.
„Přinesli byste mi pivo? To by bylo od vás moc laskavé!“ Peter Mitchell před několika minutami stvrdil na Roztěži své první vítězství sezony na European Senior Tour. Podepsal skórkartu, převzal trofej, na které bylo dosud vyryto jen jméno Bernharda Langera, a pronesl děkovnou řeč, v níž se mísily body připravené činovníky tour s jeho vlastními. Čekaly ho rozhovory a fotografování.
U osmnáctého greenu, který zalévalo slunce chystající se zanedlouho zapadnout, si však Mitchell mezitím stačil vychutnat doušek donesené plzně. Český národní nápoj mu učaroval už v devadesátých letech, kdy nevynechal žádný ze čtyř ročníků Czech Open a kdy se v Mariánských Lázních roku 1996 dělil o páté místo na European Tour.
Stejný výsledek si otec tří dětí odvezl z Roztěže loni, když tu debutovala Senior Tour, ale navzdory lásce ke hřišti na první pohled to bylo přece jen zklamání. Před finále se totiž dělil o první místo s Langerem a Ianem Woosnamem.
Tentokrát už oba nechal za sebou. Stejně jako dalších 69 hráčů. S výsledkem 200 ran (13 pod par), tři údery od druhého místa, o ránu lepší loňského Langerova skóre. S třemi vynikajícími koly 67, 67 a 66, s šestnácti birdie a jen třemi bogey. Proto to hořké pivo chutnalo tak sladce. Navíc bylo z města jeho caddieho Tomáše Petrů.
Obrýlený Angličan dělal čtyři roky klubového profesionála a šestkrát musel projít kvalifikační školou, než se etabloval na European Tour. Pojem trápení poznal i letos. Ověnčený třemi tituly z loňské Senior Tour a cenou Nováček roku se na deseti turnajích nedostal ani do první desítky a po Casa Serena Open chtěl sezonu ukončit.
Jenže výhra, s ní spojená prémie 90 000 eur a skok ze 48. místa Order of Merit na páté přinutily Mitchella změnit plány. Ještě před nedělním finále, do něhož vstupoval s mankem jedné rány na Australana Peter Seniora, říkal upřímně: „Na vítězství nemyslím. Nemám letos za sebou nic, co by mě k tomu opravňovalo.“
Když mu byla tato slova připomenuta o 23 hodin později, skromný Mitchell reagoval typickým širokým úsměvem a replikou: „Vidíte, jaký může být golf!“
Casa Serena Open, čtrnáctý podnik sezony European Senior Tour, dotované nejvíc mimo majory, přineslo opět nové vítězné jméno roku. Na privátním hřišti i všude kolem bylo přitom vše nachystáno tak, aby loňský triumf mohl zopakovat Langer, s bratrem Erwinem coby organizátorem turnaje v zádech.
Dvojnásobný vítěz Masters přistupoval k turnaji s obvyklou přísnou metodikou. Sotva dohrál předchozí European Tour v Kolíně nad Rýnem, kde po finále za 68 ran skončil ve třetí desítce, poslal do Česka autem svého caddieho. Po osmi hodinách jízdy obcházel Američan Terry Holt v pondělí v podvečer hřiště na Roztěži a dělal si první poznámky do rok staré birdie karty, zatímco nová se teprve tiskla. V úterý ráno totéž. A když Bernhard Langer dorazil spolu s bratrem odpoledne autem z Mnichova, byl caddie připraven jako nikdo. Jaký rozdíl oproti Mitchellovi, který si svého caddieho nepřivezl a až do startu turnaje ani netušil, koho mu pořadatelé přidělí.
Langer se jako loni ubytoval na zámku, patřícím pořádající firmě Foxconn, a na kilometru cesty ke hřišti ho vozil Mercedes SUV, takže nepotřeboval ani šatnu. Hned věděl, že ho na páteční úvod čeká ideální startovní čas v 10.00. A ve středu odpoledne ke své potěše zorganizoval pro hráče v klubovně čtení z Bible, tak rozšířené na americké Champions Tour, kde letos vyhrál už čtyřikrát. V Evropě ale už rok ne, a proto prohlásil: „Je čas to změnit.“ Jenže od konce prvního kola bylo znát, že toto nebude Langerův týden. Němec začal svižně, čtyřmi birdie na první devítce, ale když vyrobil bogey na desítce a šestnáctce, měl jich už dvojnásobně oproti celému loňskému turnaji. Nešlo přitom o stejné chyby – poprvé po ideálním drajvu trojkou dřevem přestřelil green sedmičkou železem a podruhé odpálil do levého roughu.
„Mohlo to být horší,“ přiznal Němec, který stejně jako Mitchell a stejně jako loni začal výsledkem 67. Jenže tentokrát ti dva neztráceli dvě rány na Woosnama, nýbrž tři na držitele nového rekordu hřiště se 64 údery, nováčka tour s příznačným jménem Peter Senior. „Pokud trefujete fairwaye a greeny, je to snadné hřiště,“ prohlásil Australan, který na úvod zahrál sedm birdie.
Mitchell, jezdící jako všichni ostatní na hřiště z hotelu v Kutné Hoře, přistupoval k turnaji opačně než Langer – bez velkých ambicí, s nadhledem. V každém kole zahrál jen jedno bogey a nevyvedl ho z míry ani sobotní finiš birdie-eagle, kterým se v čele před finále udržel Senior. Už ale jenom o ránu.
„Pane jo, to byl výkon,“ vítal přející Mitchell kamaráda na terase před klubovnou po druhém kole, když věděl, že půjdou spolu ve finálovém flightu. Langerových 68 v sobotu přineslo opět bogey na desítce, tentokrát po drajvu trojkou dřevem do levého roughu. „Co je u mě s tou druhou devítkou? To bych sám rád věděl,“ pravil obhájce po podepsání skóre a okamžitě odešel na cvičný green, zatímco Mitchell po dalších 67 ranách spokojeně srkal pěnu.
Kromě Langera si senioři obecně nedělali velké starosti. Další dva bývalí kapitáni Ryder Cupu dorazili poprvé na hřiště až ve čtvrtek před pro-am a jak Ian Woosnam, tak Sam Torrance po kole vždy spěchali se občerstvit.
Zatímco však na Velšana čekalo konečné čtvrté místo a skok do čela Order of Merit před posledními dvěma turnaji sezony, Skot zůstal až ve třetí desítce. Úsměv z pro-am byl jediný, kterým Torrance za čtyři dny oblažil okolí. Jinak již tradičně házel patrem, vrhal vražedné pohledy a fotografy posílal kamsi.
„Ten poslední pat mě na…“ hodnotil po prvním kole jinak dobře naložený Woosnam, když mu míč na osmnáctce obkroužil jamku, a stejně jako většina špičky si posteskl, že se mu špatně čtou zdejší greeny. „Byl jsem nejistý, i když jsem měl na deset metrů dva paty do paru,“ dodal „Woosie“.
„Jak to vidíš? O jamku nalevo? Já bych zase řekl napravo.“ Tak rozmlouval nad jedním patem Langer se svým caddiem. A tak jako většinou to nebyl jednopat. „Zahraju to doleva, ale míč skončí vpravo,“ divil se i Costantino Rocca.
„Proč hráči špatně čtou greeny? Protože už špatně vidí,“ popíchl seniory head greenkeeper Stuart Burridge, ale pak s vážnou tváří vyjevil příčinu potíží: „Greeny jsou hodně tvarované a mají i členité okolí, což situaci znesnadňuje.“ Už nedodal, že greeny jsou mladé a také pomalejší oproti standardu tour.
Mitchell, mající brýle pořád na nose, zahrál dva špatné paty na čtvrté jamce finále, ale nebylo to zrakem. Po třech birdie v řadě a s převzatým vedením o dvě rány ho čekal pat na tři metry. Jenže zůstal krátký a ani ten druhý, na osmdesát centimetrů, Angličan neproměnil. Ruce šly jinak, než měly. Kritickou chvílí se ale nenechal zaskočit. Díky dalším dvěma birdie a jednomu Seniorovu bogey to bylo před posledními devíti jamkami o čtyři pro Mitchella. A to Angličan na sedmé jamce předvedl „loňského Langera“, když stejně jako Němec před rokem odpálil nalevo do roughu, ale také zachránil par.
Potenciální nebezpečí ze strany Langera vyprchalo s koncem první finálové devítky. Obhájce zahrál třikrát do levého roughu osmé jamky – drajv, záchranný chip i přihrávku – a odešel s něčím, co na Roztěži dosud nepoznal. Double bogey! A když na tříparové devítce zahrál do pravého bunkeru a zapsal si čtyři rány, definitivně odpadl. Páté místo, o které se Langer nakonec dělil s odstupem pěti ran, nebylo k nadšení. „Celý týden jsem nehrál dobře,“ řekl Langer v prvních minutách po dohrání.
Mitchell mezitím přestál drobnou krizi, když se mu Senior po čtrnácté jamce přiblížil na dva údery. Tak to zůstalo po birdie obou stran na patnáctce. Třetí jamka od konce viděla Angličanův drajv do hlubokého roughu, ale pak punch před green, chip k jamce a krásný scrambling. Mistrovský únik z potíží!
A když Senior při taktice buď – anebo předvedl bogey na předposlední jamce, tříparové sedmnáctce, kde dal trojpat z osmi metrů, bylo rozhodnuto. Na poslední týčko šel Mitchell uklidněn náskokem tří ran, který s klidným parem už udržel. Místo loňských 72 hrál tentokrát ve finále o šest ran méně a zaznamenal své nejlepší kolo ze šesti, které na Roztěži odehrál.
„Každé vítězství je krásné, ale tohle je ještě krásnější vzhledem k tomu, co se tu stalo loni a také proto, že tohle hřiště miluji,“ řekl Mitchell.
Senior ve finále popřel obvyklá tvrzení o tom, jaká je Senior Tour pohoda, a několikrát vyslovil výraz, který nepatří do čítanek. Po jeho nejhorším kole turnaje se 70 údery (navzdory třem birdie mezi 12. a 15. jamkou) zbylo na Australana tak jako při předchozím startu ve Woburnu druhé místo. O ně se navíc dělil tentokrát s Angličanem Glenem Ralphem – letošní vítěz Scottish Senior Open zahrál v neděli nejlepší kolo dne, 65 ran, s finišem birdie-birdie. Na Mitchella však nikdo neměl. Nejen na hřišti, ale i mimo něj.
Golf Digest C&S
Zpět
„Přinesli byste mi pivo? To by bylo od vás moc laskavé!“ Peter Mitchell před několika minutami stvrdil na Roztěži své první vítězství sezony na European Senior Tour. Podepsal skórkartu, převzal trofej, na které bylo dosud vyryto jen jméno Bernharda Langera, a pronesl děkovnou řeč, v níž se mísily body připravené činovníky tour s jeho vlastními. Čekaly ho rozhovory a fotografování.
U osmnáctého greenu, který zalévalo slunce chystající se zanedlouho zapadnout, si však Mitchell mezitím stačil vychutnat doušek donesené plzně. Český národní nápoj mu učaroval už v devadesátých letech, kdy nevynechal žádný ze čtyř ročníků Czech Open a kdy se v Mariánských Lázních roku 1996 dělil o páté místo na European Tour.
Stejný výsledek si otec tří dětí odvezl z Roztěže loni, když tu debutovala Senior Tour, ale navzdory lásce ke hřišti na první pohled to bylo přece jen zklamání. Před finále se totiž dělil o první místo s Langerem a Ianem Woosnamem.
Tentokrát už oba nechal za sebou. Stejně jako dalších 69 hráčů. S výsledkem 200 ran (13 pod par), tři údery od druhého místa, o ránu lepší loňského Langerova skóre. S třemi vynikajícími koly 67, 67 a 66, s šestnácti birdie a jen třemi bogey. Proto to hořké pivo chutnalo tak sladce. Navíc bylo z města jeho caddieho Tomáše Petrů.
Obrýlený Angličan dělal čtyři roky klubového profesionála a šestkrát musel projít kvalifikační školou, než se etabloval na European Tour. Pojem trápení poznal i letos. Ověnčený třemi tituly z loňské Senior Tour a cenou Nováček roku se na deseti turnajích nedostal ani do první desítky a po Casa Serena Open chtěl sezonu ukončit.
Jenže výhra, s ní spojená prémie 90 000 eur a skok ze 48. místa Order of Merit na páté přinutily Mitchella změnit plány. Ještě před nedělním finále, do něhož vstupoval s mankem jedné rány na Australana Peter Seniora, říkal upřímně: „Na vítězství nemyslím. Nemám letos za sebou nic, co by mě k tomu opravňovalo.“
Když mu byla tato slova připomenuta o 23 hodin později, skromný Mitchell reagoval typickým širokým úsměvem a replikou: „Vidíte, jaký může být golf!“
Casa Serena Open, čtrnáctý podnik sezony European Senior Tour, dotované nejvíc mimo majory, přineslo opět nové vítězné jméno roku. Na privátním hřišti i všude kolem bylo přitom vše nachystáno tak, aby loňský triumf mohl zopakovat Langer, s bratrem Erwinem coby organizátorem turnaje v zádech.
Dvojnásobný vítěz Masters přistupoval k turnaji s obvyklou přísnou metodikou. Sotva dohrál předchozí European Tour v Kolíně nad Rýnem, kde po finále za 68 ran skončil ve třetí desítce, poslal do Česka autem svého caddieho. Po osmi hodinách jízdy obcházel Američan Terry Holt v pondělí v podvečer hřiště na Roztěži a dělal si první poznámky do rok staré birdie karty, zatímco nová se teprve tiskla. V úterý ráno totéž. A když Bernhard Langer dorazil spolu s bratrem odpoledne autem z Mnichova, byl caddie připraven jako nikdo. Jaký rozdíl oproti Mitchellovi, který si svého caddieho nepřivezl a až do startu turnaje ani netušil, koho mu pořadatelé přidělí.
Langer se jako loni ubytoval na zámku, patřícím pořádající firmě Foxconn, a na kilometru cesty ke hřišti ho vozil Mercedes SUV, takže nepotřeboval ani šatnu. Hned věděl, že ho na páteční úvod čeká ideální startovní čas v 10.00. A ve středu odpoledne ke své potěše zorganizoval pro hráče v klubovně čtení z Bible, tak rozšířené na americké Champions Tour, kde letos vyhrál už čtyřikrát. V Evropě ale už rok ne, a proto prohlásil: „Je čas to změnit.“ Jenže od konce prvního kola bylo znát, že toto nebude Langerův týden. Němec začal svižně, čtyřmi birdie na první devítce, ale když vyrobil bogey na desítce a šestnáctce, měl jich už dvojnásobně oproti celému loňskému turnaji. Nešlo přitom o stejné chyby – poprvé po ideálním drajvu trojkou dřevem přestřelil green sedmičkou železem a podruhé odpálil do levého roughu.
„Mohlo to být horší,“ přiznal Němec, který stejně jako Mitchell a stejně jako loni začal výsledkem 67. Jenže tentokrát ti dva neztráceli dvě rány na Woosnama, nýbrž tři na držitele nového rekordu hřiště se 64 údery, nováčka tour s příznačným jménem Peter Senior. „Pokud trefujete fairwaye a greeny, je to snadné hřiště,“ prohlásil Australan, který na úvod zahrál sedm birdie.
Mitchell, jezdící jako všichni ostatní na hřiště z hotelu v Kutné Hoře, přistupoval k turnaji opačně než Langer – bez velkých ambicí, s nadhledem. V každém kole zahrál jen jedno bogey a nevyvedl ho z míry ani sobotní finiš birdie-eagle, kterým se v čele před finále udržel Senior. Už ale jenom o ránu.
„Pane jo, to byl výkon,“ vítal přející Mitchell kamaráda na terase před klubovnou po druhém kole, když věděl, že půjdou spolu ve finálovém flightu. Langerových 68 v sobotu přineslo opět bogey na desítce, tentokrát po drajvu trojkou dřevem do levého roughu. „Co je u mě s tou druhou devítkou? To bych sám rád věděl,“ pravil obhájce po podepsání skóre a okamžitě odešel na cvičný green, zatímco Mitchell po dalších 67 ranách spokojeně srkal pěnu.
Kromě Langera si senioři obecně nedělali velké starosti. Další dva bývalí kapitáni Ryder Cupu dorazili poprvé na hřiště až ve čtvrtek před pro-am a jak Ian Woosnam, tak Sam Torrance po kole vždy spěchali se občerstvit.
Zatímco však na Velšana čekalo konečné čtvrté místo a skok do čela Order of Merit před posledními dvěma turnaji sezony, Skot zůstal až ve třetí desítce. Úsměv z pro-am byl jediný, kterým Torrance za čtyři dny oblažil okolí. Jinak již tradičně házel patrem, vrhal vražedné pohledy a fotografy posílal kamsi.
„Ten poslední pat mě na…“ hodnotil po prvním kole jinak dobře naložený Woosnam, když mu míč na osmnáctce obkroužil jamku, a stejně jako většina špičky si posteskl, že se mu špatně čtou zdejší greeny. „Byl jsem nejistý, i když jsem měl na deset metrů dva paty do paru,“ dodal „Woosie“.
„Jak to vidíš? O jamku nalevo? Já bych zase řekl napravo.“ Tak rozmlouval nad jedním patem Langer se svým caddiem. A tak jako většinou to nebyl jednopat. „Zahraju to doleva, ale míč skončí vpravo,“ divil se i Costantino Rocca.
„Proč hráči špatně čtou greeny? Protože už špatně vidí,“ popíchl seniory head greenkeeper Stuart Burridge, ale pak s vážnou tváří vyjevil příčinu potíží: „Greeny jsou hodně tvarované a mají i členité okolí, což situaci znesnadňuje.“ Už nedodal, že greeny jsou mladé a také pomalejší oproti standardu tour.
Mitchell, mající brýle pořád na nose, zahrál dva špatné paty na čtvrté jamce finále, ale nebylo to zrakem. Po třech birdie v řadě a s převzatým vedením o dvě rány ho čekal pat na tři metry. Jenže zůstal krátký a ani ten druhý, na osmdesát centimetrů, Angličan neproměnil. Ruce šly jinak, než měly. Kritickou chvílí se ale nenechal zaskočit. Díky dalším dvěma birdie a jednomu Seniorovu bogey to bylo před posledními devíti jamkami o čtyři pro Mitchella. A to Angličan na sedmé jamce předvedl „loňského Langera“, když stejně jako Němec před rokem odpálil nalevo do roughu, ale také zachránil par.
Potenciální nebezpečí ze strany Langera vyprchalo s koncem první finálové devítky. Obhájce zahrál třikrát do levého roughu osmé jamky – drajv, záchranný chip i přihrávku – a odešel s něčím, co na Roztěži dosud nepoznal. Double bogey! A když na tříparové devítce zahrál do pravého bunkeru a zapsal si čtyři rány, definitivně odpadl. Páté místo, o které se Langer nakonec dělil s odstupem pěti ran, nebylo k nadšení. „Celý týden jsem nehrál dobře,“ řekl Langer v prvních minutách po dohrání.
Mitchell mezitím přestál drobnou krizi, když se mu Senior po čtrnácté jamce přiblížil na dva údery. Tak to zůstalo po birdie obou stran na patnáctce. Třetí jamka od konce viděla Angličanův drajv do hlubokého roughu, ale pak punch před green, chip k jamce a krásný scrambling. Mistrovský únik z potíží!
A když Senior při taktice buď – anebo předvedl bogey na předposlední jamce, tříparové sedmnáctce, kde dal trojpat z osmi metrů, bylo rozhodnuto. Na poslední týčko šel Mitchell uklidněn náskokem tří ran, který s klidným parem už udržel. Místo loňských 72 hrál tentokrát ve finále o šest ran méně a zaznamenal své nejlepší kolo ze šesti, které na Roztěži odehrál.
„Každé vítězství je krásné, ale tohle je ještě krásnější vzhledem k tomu, co se tu stalo loni a také proto, že tohle hřiště miluji,“ řekl Mitchell.
Senior ve finále popřel obvyklá tvrzení o tom, jaká je Senior Tour pohoda, a několikrát vyslovil výraz, který nepatří do čítanek. Po jeho nejhorším kole turnaje se 70 údery (navzdory třem birdie mezi 12. a 15. jamkou) zbylo na Australana tak jako při předchozím startu ve Woburnu druhé místo. O ně se navíc dělil tentokrát s Angličanem Glenem Ralphem – letošní vítěz Scottish Senior Open zahrál v neděli nejlepší kolo dne, 65 ran, s finišem birdie-birdie. Na Mitchella však nikdo neměl. Nejen na hřišti, ale i mimo něj.
Golf Digest C&S
Zpět
